My, Matyáš druhý z boží milosti uherský, český, dalmatský, charvatský král, arcikníže rakouský, markrabě moravské, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabě, oznamujem tímto listem všem, že jsme poníženě prošení od Matesa Holsta, zlatníka, abychom jemu milost učiniti a toho dopříti ráčili, aby zde v městech pražských umění své zlatnické bez všelijaké překážky cehmistrům i jiných mistrův zlatnických svobodně dělati, provozovati, též tovaryšův zlatnických kolikby se mu koliv líbilo chovati mohl. Kdež prohlídajíce my předně k přímluvám, které jsou se za něho dáli, a k ponížené prosbě jeho k tomu, aby on zde v městech pražských, jakž dotčeno, kdeby mu se koliv líbilo a zdálo dotčené umění své zlatnické i s tovaryši svými buď žebychom dvorem svým zde, nebo jinde býti ráčili, svobodně a bezpečně bez překážky a hindrunku cechmistrův i jiných mistrův zlatnických (však do milostivé vuole naší královské) dělati a provozovati mohl, milostivě povolovati a na to jemu tento list náš královský odevřený dávati ráčíme.  Chtíce tomo[!] konečně, aby týž Holst při tomto milostivém povolení našem královském od jednoho každého bez porušení zachován byl a žádné[!] překážka aby se jemu ani tovaryšům neb čeládce jeho od nižádného nedala pod uvarováním hněvu, nemilosti naší královské. Tomu na svědomí pečeť naší královskou k listu tomuto přitisknouti jsme rozkázati ráčili.

Dán na Hradě našem pražském v pátek po svatém Bartoloměji léta Páně 1611, a království našich uherského třetího a českého druhého.

Matthias m.p.

L. S.

Sdenco ad Poppl de Lobcovics S. R. B. cancellarius

Ad mandatum sacrae Caesaris Maestatis proprium